Fotograf Magazine

Publikačním počinem Apocalypse Me Jan Zálešák upgraduje a teoreticky zastřešuje svou stejnojmennou výstavu realizovanou v Galerii Emila Filly v roce 2016.1 Výstava spolu s textem Pedra Nevese Marquese „Look Above, the Sky Is Falling. Humanity Before and After the End of the World“2 se staly východiskem pro uchopení tématu „nezvratnosti konce světa a neschopnosti zakoušet konec světa jinak než skrze vlastní já“3 v teoretické, mnohavrstevnaté reflexi. V odrazu současného vizuálního umění (film, fotografie, video, performance, instalace, objekty, zvuk) v knize mapuje síť teoretických diskurzů, když nahlíží do vnitřních i vnějších souvztažností současného světa, ocitajícího se čím dál hlouběji v politické, ekologické, finanční i sociální krizi. V kontextu ústředního tématu „krize – apokalypsa“ se Zálešák zaměřil na čtyři oblasti: psychiku člověka, čas – akceleraci, antropocén a posthumanismus, ve kterých konfrontuje mezioborové spektrum teoretických a uměleckých (výstavy i samostatná díla) reflexí na hroutící se systémy, nejasné perspektivy, limity, chaos, nejasné horizonty očekávání a jejich důsledky odrážející se v lidské psychice, problematičnosti mezilidských vztahů, neschopnosti integrace. Odkazuje na texty Miroslava Petříčka, Timothyho Mortona, Jonathana Craryho a mnoha dalších. Psychologický aspekt strachu a rozpoložení z těchto problémů se promítá i do vizuálního pojetí všudypřítomného existenciálního neklidu (např. kolektiv K-HOLE, Anne Imhof apod.). Druhá část se zaměřuje na politické aspekty kapitalistického realismu, modernity, vztahové estetiky i socialistické utopie s akcentem na metaforu akcelerace a pocitu bezvýchodnosti.4 Přes problematiku akcelerace reflektovanou napříč vědeckým (např. Zygmund Bauman, Marek Fisher, Yascha Mounk, Srnicek – Williams) i uměleckým (viz. Aleš Čermák a Michal Cáb, Palo Cháán) spektrem se Zálešák v navazující kapitole Svět po lidech zabývá odrazem krize v globální ekologické politice a jejím směřování v reflexi antropocénu. Staví proti sobě například pohledy Jasona W. Moora na problémy ekologie, přivlastňování si „levné“ přírody a ilustrující uměleckou moralistní rovinu Pavla Sterce nebo Viléma Nováka „stírající rovinu mezi lidským a nelidským“5. Poslední část knihy o posthumanismu je pojata z filozofické perspektivy monismu, jak ji reflektuje především Jane Bennett s odkazy na Barucha Spinozu 6, radikalizaci dualismu člověka a přírody, tedy na možné scénáře vize směřování lidské budoucnosti.

Jan Zálešák ve své studii upozorňuje na velmi pestré spektrum diskuzí věnujících se tématu krize. S přehledem provádí čtenáře cennou mapou různorodých mezioborových myšlení a úvah o krizi společenství v perspektivě vizuální a teoretické reflexe. Jde o hloubku pocitu, o hodnoty, cenu a smysl bytí.

Pavlína Vogelová

ZÁLEŠÁK, Jan. Apocalypse Me. Brno: Vysoké učení technické, Fakulta výtvarných umění, ISBN: 978-80-214-5443-9.

¹ Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem, 3. 3.–15. 4. 2016, vystavující umělci na výstavě Apocalypse Me: Josef Bolf, Aleš Čermák – Michal Cáb, Martin Kohout, Vilém Novák, Anna Slámová, Pavel Sterec a Palo Cháán (Patricia Dominguez a Irvin Morázan). Kurátor Jan Zálešák.

² Pedro Neves Marques. Look Above, the Sky Is Falling. Humanity Before and After the End of the World, e-flux journal No. 65 (SUPERCOMMUNITY), August 2015. online 

³ ZÁLEŠÁK, Jan. Apocalypse Me. Brno: Fakulta výtvarných umění, 2016, s. 8.

⁴ Tamtéž, s. 51.

⁵ Tamtéž, s. 101.

⁶ BENNETT, Jane. System and Things. GRUSIN, Richard. The nonhuman turn. Minneapolis: University of Minnesota Press, 2015. ISBN 9780816694679.