Fotograf Magazine

Markéta Svobodová ve své studii přibližuje souvislosti a známé i méně známé osobnosti československého kulturního spektra, které byly přímo i nepřímo v propojení s avantgardním německým prostředím školy Bauhaus zakladatele Waltera Gropia. V linii od expresionismu ke konstruktivismu, včetně ruského vlivu, bauhauská progresivní škola umění a řemesel reflektovala nejen umělecko-historické, pedagogické, estetické, sociální, ale i ideologické aspekty provázené názorovými konflikty. Představovala velmi živou, dynamickou platformu, jejíž vliv se významně dotkl i prvorepublikového Československa. Po nastínění historického kontextu a představení hlavních vůdčích osobností Bauhausu formou medailonků (ředitelé Walter Gropius, Hannes Meyer, Ludvig Mies der Rohe a učitelé Johannes Itten, László Moholy-Nagy a Josef Albers) klade Svobodová hlavní akcent na československou odezvu. Ta se týkala nejen českých a slovenských osobností, které na Bauhausu přímo studovaly, ale podchycuje také široké spektrum osobních kontaktů a vazeb v celospolečenských rovinách ovlivněných bauhauskou školou. Jedná se o snahy školských a pedagogických reforem obecně o formování středních i vysokých uměleckoprůmyslových škol, nových uměleckých přístupů, včetně jejich propagace a pojetí v tehdejších progresivních dobových periodikách (Index, Volné směry, Horizont, Byt a umění, DAV, Výtvarná výchova, ReD, Stavba, Pásmo, Fronta, Středisko, Měsíc, Telehor apod.). Za největší přínos publikace považuji koncentraci velmi širokého spektra informací jak z původních archivních pramenných zdrojů, tak z odkazů a upozornění na předcházející dílčí, detailnější výzkumy a teoretické texty, publikované roztroušeně v periodikách, sbornících nebo diplomových pracích. Pomyslná druhá část knihy je zaměřena oborově na architekturu, scénografii a výstavnictví, typografii a reklamu, fotografii a textil, kde autorka spíše rekapituluje důležité momenty daných profilací. Každý z těchto oborů by vydal na samostatnou rozsáhlou studii. V pasáži věnované fotografii dává velký prostor brněnskému podhoubí levicové meziválečné avantgardy včele s Františkem Kalivodou, Bedřichem Václavkem či Janem Lauschmannem, které se stalo významným bauhauským spojencem díky kontaktům Františka Kalivody s László Moholy-Nagyem. Fotografický obraz uvádí především v kontextu s jeho publikováním v časopisech, okrajově pak naznačuje přesahy do oblasti osvěty prostřednictvím dobových filmových představení, přednášek a výstav. V závěru mozaikovitě zmiňuje fotografy a jejich realizace s vazbou na Bauhaus (Marie Rossmannová Doležalová, Irena Blühová, Zdeněk Rossmann, Ladislav Foltýn, Jaromír Funke, Josef Vydra, Jiří Koch). Obecně je zmapování bauhauského vlivu cenné právě pro jeho zasazení do celostátní perspektivy, včetně specifikace situace v regionech.

Pavlína Vogelová

SVOBODOVÁ, Markéta. Bauhaus a Československo 1919–1938. Studenti, koncepty, kontakty. Praha: Kant, 2016. ISBN: 978-80-7437-224-7.