Fotograf Magazine

Ve spolupráci MIT Press a Reyers Image Centre v Torontu byl vydán anglický překlad knihy The Eye Of History: When Images Take Positions filosofa Georgese Didi-Hubermana, kterou autor vydal ve francouzském originále v roce 2009. 

Ústředním zájmem knihy je dílo Bertolta Brechta: jednak jeho pracovní deníky (Arbeitsjournal) z období druhé světové války a jednak kniha War Primer (Válečný slabikář), kterou Brecht sice komponoval během války, ale byla poprvé vydána až v roce 1955. V obou Brecht pracuje s fotografiemi reprodukovanými v dobovém tisku, které shromažďoval na své cestě exilem a které ve svém množství zobrazují válku v její šíři historické události. Reprodukce Brecht komponuje dohromady s deníkovým nebo básnickým komentářem a vytváří tzv. fotoepigramy. 

Didi-Huberman v analýze těchto dvou Brechtových souborů navazuje na dva své dlouhodobé zájmy. První je jeho zaměření na obrazy holokaustu a druhé světové války či obecněji na obraz historie a její paměti. Na tuto linii hned v úvodu upozorňuje zmínkou o své studii, v níž se zabýval čtyřmi fotografiemi pořízenými v Osvětimi.¹ Druhý autorův zájem se soustředí na důležitost samotného čtení obrazů. V recenzované knize s Didi-Hubermanem podrobně sledujeme nejen to, co se odehrává na fotografiích, ale i vztahy mezi jednotlivými snímky a jejich vazbu na text – ať už se jedná o původní novinářské popisky, nebo Brechtovy epigramy. 

„Poetický dokument“ války Didi-Huberman komentuje skrze klíčové pojmy exilu, dialektiky, montáže, politiky, historie a pedagogiky, které poukazují na další a další vrstvy Brechtovy tvorby. Výchozím bodem je exil jako pozice, která nejen Brechtovi, ale i spisovateli nebo umělci obecně umožňuje vidět realitu z odstupu, ale stále zúčastněně. Důrazem na exil Didi-Huberman ukazuje základní element Brechtovy tvorby jakožto neustálý pohyb mezi dvěma póly, které jsou navzájem konfrontovány, a v této konfrontaci se odehrává vznikání. Motiv exilu nás tak již zkraje uvádí do Brechtovy metodologie pracující s odstupem v tzv. zcizujícím efektu, který je způsobem pro prezentaci reality (zde především té válečné) nikoliv skrze vtažení a empatii, ale skrze vzniknuvší mezeru aktivující (nejen) prostřednictvím emoce a šoku kritický pohled. 

Zmíněnou dialektiku Didi-Huberman identifikuje jako klíčovou. Jejím prostředkem je u Brechta montáž jako nástroj přehodnocení, přeskupení a opětovného komponování jednotlivých fragmentů se záměrem budovat realistickou zprávu (v případě Válečného slabikáře zprávu o válce), ale i její kritiku. Sledujeme tak, jakým způsobem je válečná fotografie z dobového tisku konfrontována s poetickým komentářem epigramu, který nepopisuje danou fotografii, ale svým komentářem odhaluje další z významových vrstev v ní obsažených, a ukazuje tak skrytou pravdu historie. To vše s odkazem na slabikář v názvu knihy s důrazem na pedagogiku, a to nejen ve vztahu k historii, ale k samotnému čtení obrazů. Montáž a Brechtova poezie jsou tak Didi-Hubermanem sledovány jako prostředky aktivace, pedagogiky, ale především také politiky, kterou Brecht tak vehementně do umění přináší. Jak Didi-Huberman píše, „Montáž má vytvářet to, co má dělat politika“. V momentu odstupu jednotlivých prvků se pak otevírá prostor pro historii a vědění. Jak v průběhu celé knihy Didi-Huberman konstatuje, je tento specifický prostor odstupu tvořený montáží především momentem zaujetí pozice obrazů k sobě navzájem, k textu, ale i samotného autora k předkládaným významům. Toto zaujetí pozice je v knize pojímáno v kontrastu se straněním (ve smyslu přimknutí se k dogmatické pozici) a je uváděno jako svého druhu inkluzivní metoda s potenciálem tvořit v pohybu mezi prvky v montáži novou politickou imaginaci. Jak ale Didi-Huberman ukazuje, je i samotná Brechtova pozice dialektická: příkladem je Brechtův celoživotní souboj se straněním, které lze vidět na jeho simultánním spříznění a kritice stalinského komunismu. 

Ačkoliv se kniha nesnaží nijak vystoupit z historické analýzy, považuji její překlad za aktuální pro současnou diskusi a nutnost kritické práce s obrazy a jejich čtením, které může Brechtova tvorba výrazně informovat.

Didi-Huberman, Georges. The Eye of History: When Images Take Positions. Cambridge: The MIT Press, 2018. ISBN 9780262037877.

1   DIDI-HUBERMAN, Georges. Images In Spite of All: Four Photographs from Auschwitz. Chicago: University of Chicago Press, 2012. ISBN 9780226148175.

Jan Kolský