Fotograf Magazine

Setkání s erotikou a sexem je vděčným tématem pro ty, kteří dokáží těžit nejen ze svých tělesných rozkoší, ale s nadšením ještě vytvářejí umělecké záznamy inspirované pocitem okouzlení světem tělesných vášní. Erotika ve fotografiích Dzmitry Kruhloua je mapována v uzavřeném pokoji, jehož intimita je předpokladem vzniku erotické situace, ať už je člověk sám nebo ne. Úroveň samoty nebo erotické komunikace s druhou osobou zaměřuje autorovu pozornost k odlišným výsekům reality. V případě kontaktu s milovanou bytostí je veden momentální něhou. Komunikuje s ní, pozoruje ji, svléká, vidí ji v intimních polohách lehké tělesné smyslnosti, při každodenních rituálech, při soukromé oslavě volného času. V automatickém zaznamenávání okamžiků s ní se přirozeně objevují erotické momenty. Jejich sexuální náboj je tlumen zaostřením na detail – Kruhlou obrací pozornost k barvám dekorace, přítomným rekvizitám v toys-stylu a k oblečení. V okamžiku osamocené intimní komunikace s vlastní svobodou tvoří snímky paradoxně mnohem excitovanější. S extrémismem téměř kulikovským, s exhibicionistickými gesty a v bizarních polohách se vyrovnává se svou tělesnou podstatou, kterou náhle vnímá výsměšně a bolestně. Tato skepse nad přirozeností libida je v přítomnosti milované ženy neuchopitelná. Název otevřeného souboru ERO – DICK – ON je možné chápat takto: ERO je signálem erotického mometu, DICK je slangovou parafrází hanobené tělesnosti coby výhradního nástroje erotické rozkoše. Slangové slovo hraničí s vulgarismem, představuje každodennost a všednost. ON znamená zapnuto – také ve smyslu fixace erotického okamžiku zapnutím fotografického aparátu a zmáčknutím spouště. ON je potvrzením vnímání toho, co je důležité. Erotické fotografie a videa Dzmitry Kruhloua nemají dokumentární povahu, nejsou studiemi těla. Jsou to velmi osobní záznamy atmosféry, plachého či expanzivního erotického náboje. Spíše než fotografie je tu prožitek, podobně jako u Adama Holého nebo Pierre Dauguina: většinu záznamů do hloubky procítěného erotického vztahu umocňuje nearanžovanost děje a prostředí. Syrovostí připomínající amatérské home video nebo banální intimní momentky vyvolávají jeho obrazy v divákovi voyerský pocit. Dzimitry Kruhlou (1974) je umělec běloruského původu. Jeho tvorba využívá média fotografie, videoartu a performance. Momentálně studuje na Institutu tvůrčí fotografie Filosoficko-přírodovědecké fakulty Slezské university v Opavě. Je absolventem Filmové školy Zlín.

Boris Levin