Fotograf Magazine

Místa uměleckého ředitele nejstaršího fotografického festivalu světa v jihofrancouzském Arles se po delší přestávce, během níž se vystřídalo několik jeho úspěšných i neúspěšných následovníků, ujal opět šéf administrativy agentury Magnum Francois Hébel. Na letošní červenec se mu podařilo připravit kvalitní program, v němž dominovala dokumentární a klasická výtvarná fotografie. Hlavním lákadlem byla dosud největší retrospektiva slavného českého fotografa Josefa Koudelky, sestavená jeho dlouholetým přítelem, legendárním pařížským nakladatelem Robertem Delpirem. Původně měla být premiérově uvedena už letos v únoru v Národní galerii v Praze, ale vzhledem k pramálo vstřícnému postoji jejího generálního ředitele Milana Knížáka z těchto plánů sešlo. Premiéru tedy mohli vidět návštěvníci festivalu v Arles, kde byla coby několikadílná expozice představena v rámci České sezóny ve Francii. Výstava podobně jako nedávno vydaná Koudelkova monografie z pražského nakladatelství TORST zahrnovala výtvarně stylizované snímky ze začátků Koudelkovy tvorby z přelomu 50. a 60. let, originální expresivní divadelní fotografie, proslulý cyklus Cikáni, nezapomenutelné dramatické záběry z okupace Prahy v srpnu 1968, ukázky ze subjektivně dokumentární knihy Exily i panoramatické fotografie z publikací Černý trojúhelník, Chaos a dalších. Precizně instalovaná expozice znovu potvrdila, že Koudelka patří k největším osobnostem současné světové fotografie.

Velký zájem vzbudila i výstava Zde je New York. Její sestavitelé, iniciovaní fotoreportérem Gillesem Peressem, ji sestavili z děl známých fotoreportérů i svátečních fotoamatérů, kteří zachytili teroristický útok na dva mrakodrapy Světového obchodního centra loni 11. září a následující události. Každá fotografie byla naskenována, vytištěna a nabízena ke koupi za jednotnou cenu 25 dolarů. Jen za první dva měsíce výstavní premiéry v New Yorku se tak získalo přes půl miliónu dolarů pro děti obětí útoků. Odklon festivalu v Arles od konceptuální a intermediální tvorby ke klasické fotografii dokumentovala převážná část výstav. Gabriel Basilico představil invenční velkoformátové fotografie různých známých staveb na jihu Francie, Alexej Titarenko, skvěle pracující s dlouhými expozicemi a jemnými tóny svých zvětšenin, předvedl osobité snímky Petrohradu v různých ročních i denních dobách, jeho krajan Sergej Čilikov byl zastoupen barevnými aranžovanými výjevy ze současné ruské vesnice, Harry Gruyaert vystavil novější barevné dokumentární fotografie, muzeum Réattu zveřejnilo 32 fotografií klasika americké fotografie Edwarda Westona ze svých bohatých sbírek, retrospektivní výstava Julese Antoina ukázala svěží snímky jeho dětí, pořízené na přelomu 19. a 20. století a v mnohém připomínající Lartigueova díla. Hébel chce každoročně do programu festivalu zahrnout jednu soukromou sbírku fotografií. Tentokrát to byla kolekce 80 děl z majetku španělského sběratele Ordoneze Falcona v širokém spektru od romantických krajin Le Graye a Nadarova snímku hermafrodita až po práci současné hvězdy německé fotografie Andrease Gurského. Důležitou součástí arleských setkání jsou tradičně i večerní projekce v podmanivém prostředí antické arény. Dva z těchto sedmi večerů byly věnovány dílu Josefa Koudelky, další například připomněl 50 let časopisu Aperture. Vedle několikadenních workshopů pro zkušenější fotografy, vedenými třeba Martinem Parrem či Arnaudem Claasem, letos proběhla i série dvanácti tříhodinových fotografických kurzů pro žáky místních škol.

Vladimír Birgus