Fotograf Magazine

Jak se dívat na zvířata. Tato věta z eseje Johna Bergera byla zásadní pro přípravu čísla snažícího se uchopit téma soužití druhů způsobem nabouráva- jícím zažité stereotypy častého oddělování světa lidí od světa zvířat. Neboť zvířata jsou zde přítomna stále, jen naše vztahy k nim se v průběhu doby mění. Přestože se s nimi řadíme do systému živočišných druhů, usilovně se snažíme se od nich odlišit, a to na mnoha rovinách – politické, kulturní, spirituální a dalších. Tematická část čísla se věnuje tendencím v umění, které tyto roviny narušují, překrývají anebo posouvají k vědomí sounáležitosti všeho živého.

Jaké to musí být prožívat stejnou epochu, ve které žijeme, ale být přitom součástí jiného rodu než lidského? Podřízené posta- vení? Nebo v nemálo případech ohrožení samotné existence vašeho druhu? Jak se cítíte v případě, že jste ohrožený druh nebo snad zvíře užitkové? A vidíte nějaké východisko?

Monolog kašmírské kozy v projektu Maxe Vajta může přinést odlišný pohled na to, jak se k tomuto plemeni obvykle přistupuje a jaké budí vzhledem k ekonomickému zužitkování asociace. Ještě vás stále stejně hřeje svetr s příměsí vláken její srsti? To už může být impulsem, proč se zajímat o Institut úzkosti. V rozhovoru s Terezou Rudolf se jeho zástupkyně snaží čelit environ- mentální úzkosti z následků lidské činnosti a kombinací konceptuálního přístupu a aktivismu přinášejí nové formáty a nový pohled na danou problematiku. V obrazové části nás fascinuje napojení Marca Coatese na zvířata skrze pseudošamanistické rituály. To vše v obýváku a za přítomnosti sousedů z paneláku. Autor fotografie na obálce, umělec Dániel Szalai, kombinuje motiv holuba a motiv krysy a na kontrastu úhlů pohledu, kdy holub může být užitečný, krásný, nebo dokonce symbolem míru, ale mnohem častěji bývá v každodennosti města vyhodnocen jako škodné zvíře hodné regulace a celé řady pravidel a opatření. V jistém smyslu je exemplárním příkladem námi zvolené tenze v rámci tématu Žít s lidmi / Living with Humans.

Fotografie v tom všem hraje zásadní roli jako médium, které ve stejnou chvíli dokumentuje i přetváří svět, a zejména individuální perspektivy kolem nás.

Časopis Fotograf o svých osmnáctinách prochází celkovým redesignem a změnou koncepce. Není to novoroční předsevzetí být štíhlejší, ale přesto jsme se rozhodli zredukovat váhu (přes půl kila bylo na jedno periodikum trochu nadváha, zvlášť při ceně poštovného). Je to však také ambice vycházet o jedno číslo ročně častěji a být více vidět. Mezinárodní záběr autorů zůstává hlavní páteří tematické části a část recenzí rozšiřuje své zaměření na širší evropský prostor. Stejně jako zvířata máme svá teritoria, ale hranice neznáme.