Fotograf Magazine

Don´t wait for others to validate your ideas.

Do it yourself.¹

Jednou z významných evropských událostí pro nezávislá vydavatelství je květnový Miss Read / The Berlin Art Book Festival v prostorách Haus der Kulturen der Welt. Letos se zde po dobu tří dnů sešlo více jak tři sta nakladatelů, vydavatelů, umělců, etablovaných jmen i zcela nezávislých DIY projektů. 

Letošní ročník byl přesunut z otevřeného prostoru v přízemí do auditoria v prvním patře, čímž nabídl originální rozvržení stolů formou stupňovitého hlediště a přinesl tak kontaktnější a neformálnější styk s návštěvníky. Miss Read se koncepčně zamýšlí nad odstraněním bariér jak mezi návštěvníkem a vystavovatelem, tak mezi samotnými vystavovateli navzájem na základě pravidla „stejně velkého stolu“ pro všechny. Možná vedlejším, ale velmi příjemným podprogramem byla možnost využít plátno sálu, na kterém v desetiminutových vstupech mohl kterýkoliv z vystavovatelů listovat vlastními knihami.

Zaměření ročníku na skandinávskou scénu přednostně prezentovalo z těch nejzajímavějších např. nakladatele B-B-B Books, Hverdag Books, Lodret Vandret, Timglaset, Trema Förlag, House of Foundation, Timglaset, hurricane publishing, art magazíny Pist Protta a Scandinavian Kunstforum, což je spektrum vydavatelství oscilujících mezi experimentální a alternativní scénou až po seriózní a zavedená periodika či vydavatelství.

Součástí programu se stal také Conceptual Poetics Day, mapující hranice mezi vizuálním uměním a literaturou, který v rámci Miss Read již posedmé připravil zakladatel festivalu Michalis Pichler. Ten se podobně jako vloni zasadil o vydání publikace Publishing Manifestos, vydané letos prestižním nakladatelstvím The MIT Press, která teoreticky a kriticky reflektuje vydavatelskou praxi od počátku minulého století do roku Rozsahem mimořádná antologie umělců, nakladatelů, editorů a designérů nahlíží i na nové možnosti výroby a distribuce, politický potenciál státní podpory či sílu samorganizujících se kolektivů.

Vydávání publikací umění nejrůznějších formátů a zaměření je v posledních letech na vzestupu, stejně tak jako přibývá nových knižních veletrhů. Jak v Publishing Manifestos píše jejich editor Pichler, obdobný boom umělecká nakladatelství zažila naposledy v 60. a 70. letech. Umělecké knižní veletrhy dnes nejsou určené jen pro prezentaci uměleckých knih a uměleckých projektů oddělených od velké distribuce, ale jsou fórem podporujícím a propojujícím komunity z oblasti publikování jako uměleckou praxi. Jak v úvodu letos vydané knihy píše Pichler: „Dalo by se říct, že veletrhy uměleckých publikací slouží jako tržnice, ale není tomu tak primárně v ekonomickém smyslu, jsou spíše tržišti ve smyslu antické agory: fyzického místa přístupného veřejnosti a místem veřejného rámce pro vyjednávání a výměnu.“² Toto poslání se Miss Readu koncepčně dlouhodobě daří naplňovat, a to i díky vydávání takto komplexně pojatých vydavatelských manifestů.

¹        Publishing manifestos: an international anthology from artists and writers. Cambridge MA: MIT Press, 2019. ISBN 9780262537186, s. 263.

2      Publishing manifestos: an international anthology from artists and writers. Cambridge MA: MIT Press, 2019. ISBN 9780262537186, s. 17.

Barbora Soukupová