Fotograf Magazine

Padl v posledních vteřinách války Tibora Hontyho, Totální nasazení Zdeňka Tmeje nebo smějící se Děti na mostě od Dagmar Hochové: fotografie, které se šťastnou shodou okolností nebo, chcete-li, na základě výjimečných formálně-estetických kvalit dostaly do kánonu dějin umění. Díky knize Aleny Lábové můžeme nyní ocenit nejen jejich umělecké kvality, jak tomu je v dějinách české fotografie převážně zvykem. Lábová totiž o fotografii píše v souvislostech historických událostí, politických změn a institucionálních podmínek. Pro absolventy žurnalistky na FSV UK, kde autorka od 70. let působila, jsou informace obsažené v knize možná samozřejmým penzem znalostí potřebných ke státní zkoušce, pro ostatní tento publikační počin představuje důležitý a osvěžující pohled na dějiny fotografického média, které je vším možným, zdaleka ne jen uměním.

V rámcově chronologicky uspořádaném toku informací se Alena Lábová střídavě zaměřuje na autory fotografií, publikační a institucionální platformy a dobovou reflexi novinářské fotografie a komplexně popisuje síť, na jejímž základě se psaly dějiny oboru. Místy dobové texty aktualizuje svými komentáři nebo vyzdvihuje určité pasáže, jako například v případě poválečné produkce Jiřího Jeníčka, na níž si cení především jeho následujícího tvrzení: „Nemá smyslu, aby každý uměl fotografovat, nýbrž má smysl, aby každý uměl fotografii číst.“ Většina referovaných textů se ale v knize obejde bez dalšího komentáře a zvolená metodologie není tím, co by autorka kladla do popředí svého zájmu. Téměř šestisetstránková publikace má převážně informativní charakter a její síla je především v nasbíraném množství konkrétního materiálu, v propojení dějin žurnalistiky se sférou teorie fotografie a institucionálních dějin tohoto média a v šíři časového záběru, který pokrývá období od Pražského povstání až k sametové revoluci.

Lábová, Alena. Česká novinářská fotografie 1945–1989. Praha: Karolinum, 2019. Vizuální kultura. ISBN 978-80-246-3713-6.

Hana Buddeus