Fotograf Magazine

(mezinárodní konference konaná na University of Westminster, Londýn, 18. – 19. května 2017)

Britský časopis Photographies (vyd. Taylor & Francis) se za deset let své existence etabloval coby jedno z nejvýznamnějších periodik zaměřených na současnou teorii a kritiku fotografie. K fotografii přistupuje programově jako k heterogennímu médiu, jež se neustále proměňuje a vyvíjí ve vztahu ke všem aspektům soudobé kultury. Při příležitosti svého výročí zorganizovali David Bate a Liz Wells (zakládající redaktoři časopisu) dvoudenní mezinárodní konferenci s cílem nově nasměrovat způsoby chápání a interpretace fotografického média, definovat aktuální konceptuální rámce a metodologické přístupy vyplývající z technologických, ekonomických, politických a kulturních změn.

Na konferenci zaznělo celkem osmnáct příspěvků od fotografů, pedagogů, kritiků i teoretiků z nejrůznějších kulturních okruhů seřazených do pěti tematických panelů: 1. Kritické otázky, 2. Teorie a rezistence, 3. Území, komunita a stát, 4. Hranice a omezení, 5. Vzdělávání. Prezentace, diskuse i kulaté stoly se soustředily primárně na hmotné i nehmotné aspekty fotografického obrazu v různých kontextech – na dokumentární a vizuální aktivismus, fotografii a vzdělávání, mediální praktiky a jejich hrozby, archivy, roli sociálních médií a současnou uměleckou praxi.

Za všechny jmenujme alespoň některé z příspěvků, které nejvíce rezonovaly závěrečnou diskusí. Michelle Henning se v příspěvku Image Flow: Photography On Tap věnovala problému fotografie jako sdíleného obrazového toku cirkulujícího mnoha směry: jak tato masa každodenně generovaných obrazů proměňuje hodnotu obrazu a naše způsoby chápání fotografie a zacházení s ní? Důležité je si uvědomit, že cirkulace obrazů a jejich „tekutá metamorfóza“ nesměřuje pouze z minulosti do současnosti, ale rozbíhá se i mnoha jinými směry. A že tyto obrazové toky nejsou generovány pasivní anonymní silou, nýbrž lidskými zdroji aktivně formujícími jejich množství i směry proudění svým chováním, např. na sociálních sítích. Dalším z výrazných témat byla apropriace herního obrazu snímaného bezaparátovými technologiemi (Winfried Gerling, Photography In Digital: The Screenshot And In-Game Photography. Autor svůj výzkum soustředil na digitalizovaná virtuální prostředí a fotografie v něm snímané, zejm. praktiky a estetiku screenshotu. Sarah Tuck se věnovala další formě operativních obrazů: strojovému vidění s důrazem na drony a jejich vliv na proměnu chápání blízkého a vzdáleného či specifickou temporalitu přímého přenosu. Tak jako v ostatních případech byly tyto nové technologie analyzovány nikoli samy o sobě, nýbrž jako zásadní impulsy pro nové způsoby tvůrčího zacházení s fotografií i její reflexe. Vedle měnících se technických a mediálních podmínek se pak jako zásadní ukázalo téma „světové fotografie“, tj. otázky forem a funkcí fotografie v různých kulturních a sociálních oblastech a možností jejich překladu či přepisu (např. Lucy Soulter, Photography And Cultural Translation).

Zuzana Tomková a Tian Yang