Rafani
Trvalá proměna
Podle autorů je jejich poslední větší pražský výstavní projekt hlavně o čase, jak je zřejmé i ze samotného názvu. Trvalá proměna spojuje skrze vracející se motiv dítěte téma budoucnosti s dalšími instancemi – se smrtí, destrukcí i rozkladem a s více či méně souvisejícími existenciálními hláškami. „Proměnu“ lze interpretovat i v další rovině – styl umělecké skupiny Rafanů se rozkládá vstupem dalších subjektů, kteří do tvůrčího procesu vnášejí expresivní impulzy. Kolaborativní strategie u Rafanů není ničím neobvyklým, od dotazníků na ožehavá politická témata přes dobročinné vaření polévek v první dekádě nového milénia se Rafani posouvají od umění spolupráce ke komplexnějšímu umění zprostředkování či zakázek – na jejich konci je ne zcela předvídatelný výstup, který lze bez rozpaků považovat i za určité spoluautorství už proto, že přizvaní partneři dostali maximální prostor dát své kreativitě průchod.
Výsledek je syrový, dostává do hry pop-kulturní ordinérnost, morbiditu i silnou dávku vitální dětské destruktivity – není právě tento koktejl metaforou neustálého pádu stávajících řádů a pomíjení dočasných pořádků nejen v galerijním kontextu? Instalace je konglomerátem pro Rafany doposud neobvyklých žánrových experimentů rozmístěných v prostoru tak, že jednotlivá díla v oddělených kójích můžeme vnímat i jako samostatné, na sobě nezávislé výstupy. Kromě procesu kolektivní intervence dětí ze základní školy, které pomalovaly zdi galerie a záznam z této volně performativní akce dokumentovaly polaroidy, vyniknou dvě obsažnější videa. V prvním případě jde o existenciálně exaltovaný hudební klip, ve kterém vystupuje mladá rapová hvězda. V druhém případě jde o choreografickou spolupráci s profesionální tanečnicí, která se silně sexualizovanými pohyby krouží kolem mrtvé těhotné “zombie“. Přítomný spektákl poněkud banalizuje limitovaná série triček na prodej s filozofujícími nápisy – jako bychom měli strávit konfliktní neoddělitelnost všudypřítomného zápachu komerce a patosu v prožívání vlastní existence a jejího zániku. Neustálý dialog puzení života a smrti v procesu proměny nikdy nekončí, jak nesnesitelné!
#29 kontemplace
Archiv
- #45 hypertenze
- #44 empatie
- #43 sběratelství
- #42 jídlo
- #41 postdigitální fotografie
- #40 pozemšťané/ky
- #39 slat, bolest
- #38 smrt, když si pomyslíš
- #37 nerovný terén
- #36 nové utopie
- #35 žít s lidmi
- #34 archeologie euforie
- #33 investigace
- #32 ne-práce
- #31 tělo
- #30 eye in the sky
- #29 kontemplace
- #28 cultura / natura
- #27 auta
- #26 dokumentární strategie
- #25 populární hudba
- #24 vidět a věřit
- #23 umělé světy
- #22 obraz a text
- #21 o fotografii
- #20 public art
- #19 film
- #18 80. léta
- #17 amatérská fotografie
- #16 fotografie a malba
- #15 praha
- #14 komerce
- #13 rodina
- #12 rekonstrukce
- #11 performance
- #10 erotikon
- #9 architektura
- #8 krajina
- #7 nová inscenace
- #6 recyklace
- #5 hranice dokumentu
- #4 intimita
- #3 proměny symbolu
- #2 kolektivní signatura
- #1 Portrét