Fotograf Magazine

Třebaže je Nadarova kniha, která v originále vyšla 115 let před aktuálním anglickým překladem, nejčastěji charakterizována jako memoáry, styl textu se v jednotlivých kapitolách stále proměňuje: přímá řeč se náhodně prolíná s detailními popisy tehdejší Paříže a poetickými pasážemi. „V přímém přenosu” je ukazována měnící se úloha fotografie ve společnosti 19. století, kdy je prvotní strach z vynálezu vystřídán stoupající důvěrou k novému médiu. 19. století v textech vystupuje jako oslava vědy, na několika místech Nadar popisuje jednotlivé vynálezy a jejich autory a až obdivně chválí přínos těchto inovací. Technické možnosti fotografie Nadar zkoumal nejen teoreticky, ale i prakticky, své vybavení stěhoval do balónů či zkoušel fotografovat pod umělým světlem v katakombách. Přestože si byl vědom omezení, které fotografické přístroje sebou nesou, věřil v budoucí pokrok. Mimo jiné předvídal, že jeho potomci si jednou budou moci vzít svou “laboratoř” do kapsy. V textu se leckdy dostane i na anekdotické “historky z ateliéru”, ve kterých popisuje, jak zákazníci reagovali, když jim ukázal jejich fotografické portréty. Nejvíce strhující jazyk a fascinující slovník používá fotograf ve dvou kapitolách: Homicidal Photography je dramaticky popsaný napínavý příběh fotografie, otištěné v novinách a zachycující zavražděného muže. Fotografie zde slouží nejen jako důkaz vraždy, ale ukazuje věčnou honbu lidí za senzací a morbidními tématy. Druhá, spíše deskriptivní kapitola, nazvaná 1830 and Thereabouts, představuje Paříž 19. století v celé její tepající rozmanitosti. Někdy až karikaturním způsobem1 popisuje lůzu ulice, pařížské flanéry, postavičky ve vřavě každodenního dění, bulváry, obchody, překupníky, odpadky, uprchlíky i zvířata. Nadarův popis století, ve kterém fotografie vznikla a získala své obrysy, je velkolepý. Ve své neustálé těkavosti se text stává chvílemi těžko čitelný, ostatně v předmluvě je Nadarovo psaní charakterizováno jako “neustálé ztrácení a znovu nacházení se”. Právě tato neukotvenost a přerývavost uchvátila i Waltera Benjamina, který Nadarovy texty často citoval a vycházel z nich. Francouzská bohéma a cvrkot města z Nadarových textů (a portrétů) vystupuje velmi živě a aktuálně, lidé zůstávají stále stejní, ať už s laboratoří v kapse nebo ve velkém ateliéru.

Tereza Špinková

NADAR, Félix. When I Was a Photographer. Cambridge: The MIT Press, 2015. ISBN: 9780262029452.

₁ Kromě fotografie se Nadar aktivně zabýval právě i karikaturou