Fotograf Magazine

Tvé jméno se v české fotografii objevuje v rozpětí posledních třech dekád. Zúčastňuješ se mnoha skupinových prezentací, vystavuješ pravidelně doma i v cizině. Přesto pro mě nejsi spojen s žádnou jednoznačně definovanou skupinou, hnutím či trendem. Jsi výrazný solitér. Jak si to vysvětluješ?

Možná svým odlišným pohledem na fotografii, u níž se vždy zdůrazňovalo spíše to, co je pro ni specifické, co ji odlišuje od jiných uměleckých disciplín. Byl to zejména přesný záznam předmětného světa, ale  současně i možnost vizuální transformace. Mě ovšem zajímají spíš cesty blízké volnému „nakládání“ se skutečností – přestože mé fotografie jsou v podstatě „čisté“ záznamy reality bez jakékoli počítačové manipulace.