Fotograf Magazine

V letech 2000–2003 jste studovala fotografii a polygrafii na londýnské University of the Arts. Co Vás tehdy nejvíc zajímalo a jaké byly Vaše cíle?

V tom období jsem spolupracovala s několika velmi talentovanými absolventy oboru móda na fakultě Central St. Martins College, zejména s Lesleym Mobem, jehož práce jsou úchvatné a vyznávají přesně tu poetiku, se kterou můžu uskutečnit své představy. Což platí i naopak. Napřeli jsme své usilí stejným směrem, tvrdě jsme pracovali a snažili jsme se experimentovat. Věnovali jsme tomu všechen svůj čas. Neustále jsme hledali zajímavé lokace. Na práci s Mobem se mi líbilo, že jsem nebyla nijak omezená. Měla jsem absolutní tvůrčí svobodu. Tenkrát se na mých fotografiích objevily první ilustrace. Je naprosto zásadní pracovat s lidmi, kterým můžete věřit a se kterými vás něco spojuje.

Takže v té době byla mým cílem móda s velkým M, chtěla jsem být druhý Dior, John Galliano nebo Chloé – dokud jsem si neuvědomila, že abych se na jejich úroveň dostala, musím nejdřív poznávat takové guru a inspirativní autority, jako je Nick Knight, jehož dílo je prostě úžasné. Člověka, který je teprve na začátku této cesty, to může odradit, protože cíl je v nedohlednu. Významnou roli přitom hrají čas a trpělivost, musíte hlavně nepřestávat a v jednom kole na něčem pracovat. V roce 2003 jsem prorazila v německém časopisu AMICA, to byl začátek.