Fotograf Magazine

V roce 1928 publikoval Karel Teige svůj Druhý manifest poetismu. Zde čteme: Poetismus přináší návrhy nové poesie, která chce zbásniti svůj vesmír všemi prostředky, jaké dnešek vědy a průmyslu ji může poskytnouti, která se chce zmocniti celého vesmíru lidského ducha dojetím všech člověkových smyslů. (…) Hledáme poesii, hovořící ke všem smyslům člověka, saturující divákovu sensibilitu, bavící a projasňující jeho nitro. A chceme tuto poesii založit na smyslové, fysiologické abecedě, na infinitesimálních záchvěvech smyslů a nervů, těchto „strun duše“.[ref]Karel Teige, Poesie pro pět smyslů, čili druhý manifest poetismu (1928), in: idem, Svět, který se směje, Praha 1928, s. 219.[/ref] Kde ale nalézt tuto smyslově-fysiologickou abecedu, s jejíž pomocí by bylo možné vybásnit poesii pro všechny smysly? Odpověď složitá není. Již o dva roky dříve, před vánočními svátky 1926, vydalo nakladatelství J. Otto publikaci na dobové poměry výpravnou a neobvyklou, která ale zůstala v čase svého vzniku bez výraznějších ohlasů.[ref]Jindřich Toman, Foto/montáž tiskem, Praha 2009, s. 293.[/ref] Při zpětném pohledu ji však přehlédnout nelze. Abeceda.