Fotograf Magazine

Ve svých pracích za posledních sedm let jsem se zabýval spíše důležitostí fotografie jako společenského dokumentu než jako oknem do skutečného světa nebo šikovně vytvořeným obrazem, který působí na naše estetické cítění. Snažím se zkoumat způsob, jakým se fotografie vztahuje k minulosti, vazbu mezi lidskou pamětí a jejími artefakty. Moje tvorba patří k amatérské tradici zahrnující snímky z rodinných alb a ústní vyprávění, které je doprovází. Při fotografování jsem se nechal inspirovat snímky, které pořídila moje sestra na cestách s australským paralympijským týmem. Jsou to prosté, spontánní, „dělnické“ fotografie. Pokouším se vymazat veškeré stopy místa a času (přestože je to většinou nemožné). Obraz se pak stane prázdnou nádobou, otevřenou nejrůznějším dějinným dojmům. A text, který potom do obrazu vložím, poskytuje dějinný význam, po němž obraz touží.