Fotograf Magazine

Ještě před čtyřmi lety se u nás o Běle Kolářové příliš nemluvilo. Totéž platilo i o zahraničí, kde ji nadlouho jako jediný uvedl do mezinárodního kontextu snad jen Antonín Dufek, když ji zařadil do knihy k výstavě fotogramů v curyšském Kunsthausu (Antonín Dufek, Das Photogramm in der tschechischen Fotografie der Zwischenkriegszeit, in: Floris M. Neusüss, Das Fotogramm in der Kunst des 20. Jahrhunderts, Köln 1990) a do textu o médiu fotografie ve století uměleckých avantgard v katalogu výstavy Europa, Europa (Bonn 1994). Nesporně velkým přínosem byla účast Běly Kolářově ve výstavě Akce – slovo – pohyb – prostor, kterou Vít Havránek uspořádal s týmem dalších autorů v Galerii hl. města Prahy v roce 1999. Titul výstavy přinejmenším ve třech bodech označuje i tvůrčí postupy autorky. Podstatné bylo přiznání kvality experimentu jejímu nenápadnému dílu, které mnozí vnímali jako jakousi žensky kultivovanou verzi racionálních principů díla Jiřího Koláře.