Fotograf Magazine

DC: Vztah mezi kresbou a fotografií jako dvěma způsoby zobrazování, ale i komunikace, se stal základem vaší práce. Mohl byste se rozvést o podstatě tohoto vztahu? Na první pohled se to může jevit jako nesnadné spojení.

DG: Jsem fascinován specifickým způsobem, jak skrze práci s kresbou „z“, „na“ či „do“ fotografické reprodukce, se moje představivost může dostávat pod povrch a promítat se zpět do čtyř-dimenzionálního prostoru, ve kterém byla fotografie původně zachycena. Přitahují mne v tomto procesu různé vrstvy tajemství a propojení: nejprve moment, kdy spatřím někoho neznámého, pak samotný akt fotografování, přenesení fotografie zpět do ateliéru, její vytištění, a potom ten čas strávený kresbou „z“ anebo „přes“ hlavy a tváře těchto osob s pomocí jakési matice čar a značek. Co mě na tom zajímá, je právě odlišný prostorový vztah a dočasné rámce, které tento proces otvírá. To mi dává možnost se dostat do kontaktu s těmito cizinci v různých fázích celého procesu.

Úryvek z rozhovoru mezi Drydenem Goodwinem a Davidem Chandlerem vyňatý z Goodwinovy monografie Cast, vydané nakladatelstvím Steidl and Photoworks v roce 2009.