Fotograf Magazine

Jaromír Novotný

Vyklízím místo náhodě

Rozhovor Petra Vaňouse s Jaromírem Novotným

Malíř Jaromír Novotný (1974) dlouhodobě prověřuje obraz v jeho vlastních konstitučních mantinelech. Součástí autorského přístupu jsou také malby vývojkou na fotopapír, které ve výběru zpřístupnily Novotného autorské výstavy Viditelné formáty (Praha, GHMP, 2012) a Guiding Lines (Praha, hunt kastner, 2013). 
Autor prostřednictvím výrazových prostředků redukuje malbu na její základní fenomenologické hodnoty (cyklus Visible Paintings, soubor Černá ad.), které ale právě proto, že jsou předkládány v redukci (a to v redukci počítající s chybovým systémem a variantní náhodou coby prvky zvěcnění), provokují a aktivují mysl. Ta, podobně jako lidská ruka v případě malíře, hledá uchopovací kód pro řetězící se a nabývající zkušenost, kterou, v samostatných oknech a sekvencích, vidí oko. Označující slova při promýšlení Novotného obrazů se vyvazují ze schematických syntaxí a vzpírají se tomu, ilustrovat viděné. Jakoby samotné pojmenování těchto maleb bylo další proměnnou fází děl v jejich znovu a opakovaně se rodícím procesu. 

To read the entire article you must log in.

Log in

#21 o fotografii

120