Fotograf Magazine

Britská umělkyně Julie Cockburn není fotografka, s fotografií ale pracuje jako se základním stavebním prvkem své tvorby. Obchází vetešnictví, garážové prodeje, bleší trhy a skupuje zde staré fotografie, případně pohlednice i malby. Soustředí se především na portrét, úplně ale nevynechává ani krajinu nebo architekturu a zátiší. Největší zájem má o historické portréty a snímky mladých, krásných žen – vysokoškolské absolventky z univerzitních alb, stylizované fotografie hereček a jiných zapomenutých hvězd, bohaté dámy, ale i ženy vyšší střední třídy v domácnosti a obyčejné mladé dívky. Soustředí se také na portréty dětí; podobenky mužů zpracovává spíš zřídka. Dá se tedy říct, že samotnou podstatu tvůrčího procesu tvoří sběratelská vášeň umělkyně. Tam, kde se ale běžný sběratel zastaví a uloží svůj nalezený úlovek do bezpečí rozrůstající se kolekce, Julie Cockburn teprve začíná s procesem proměny, v níž se demonstruje tvořivé gesto. Sama umělkyně popisuje proces práce jako „rozmlouvání s obrazy … a snad i doplňování toho, co se zdá být zatajeno, ztraceno či nevysloveno. Často mám pocit, že originální obraz na mě někde čeká, abych ho takto scelila.“