Fotograf Magazine

Britta Thie je umělkyně žijící v Berlíně. Je současně modelkou, herečkou a tanečnicí, jak můžeme vidět v klipu Alien Babies berlínských Easter. Je pro ni typické objektivizovat sebe samotnou, jak dokládají i jmenované mimoumělecké pozice. Teprve ve své poslední práci, The SUPERHOST1 (2017), zůstává Britta fyzicky za kamerou, což je prostor, do něhož se budu v tomto textu snažit dohlédnout.

Britta s obrazem sebe samotné pracuje v odlišných rovinách. V práci Hi HD (2012) používá osobní video archiv (který začala tvořit v dětství), aby až sentimentálně reagovala na přechod z analogových zařízení (kamer) na digitální. Série fotografií s autorkou v roli modelky The Emotional Mobility Editorial (2013) je vůči módnímu průmyslu kriticky laděnou kampaní zdůrazňující lidské vlastnosti jako komoditu. Přes fashion fotografie se zde objevují nápisy jako „mild is the new jaded“ nebo „the coolilng of desire“. Také ve dvoukanálovém videu Shooting (2009) tematizuje Britta modeling, když na pokyny sebe samotné předvádí „more energy in your chin“ nebo výraz „arrogant suffering“. Je možné o jejích pracích uvažovat jako by na nich nebyla ona? Proč je důležité dívat se na Brittu?