Fotograf Magazine

Obsese ve zkoumání a nalézání hranic možného i nemožného se projevuje v každém souboru fotografky Clare Strand (nar. 1971). Do širšího povědomí se zapsala cyklem Gone Astray / Ztraceni na cestě z let 2002–2003. Cyklus složený ze dvou částí (Details/Detaily a Portraits/ Portréty) nás vedle dickensovských literárních odkazů bere na exkurzi do historie fotografie. Gone Astray Details / Ztraceni na cestě – Detaily vychází z vizuality, jakou lze nalézt například ve fotografiích Weegeeho nebo v nočních scénách Brassaie. V tomto případě se však jedná spíše o osobní deník, který nám je předkládán jako surreálně-bizarní fiktivní příběh. Naopak v cyklu Gone Astray Portraits / Ztraceni na cestě – Portréty autorka pracuje s motivem studiového portrétu. Před pozadí, namalované v duchu krajinářů 19. století, umisťuje zdánlivě náhodně vybrané současné postavy. Avšak na druhý pohled vidíme u portrétovaných osob něco nedokonalého: zlomenou nohu, opar, díru na punčoše. Modely drží rekvizity, jež naznačují jejich postavení, a postupně nám dochází, že tyto „portréty“ Clare Strand pečlivě naaranžovala a stylizovala jako herce v ochotnickém divadle. Podobně lze nahlížet i na pozlátko zakrývající špínu velkoměst a temná zákoutí vedle luxusních fasád domů.