Fotograf Magazine

Baby Island Simulator je malá hra umožňující setkání s dítětem. Pokud si ji chcete zahrát, potřebujete k tomu dítě, které ještě neumí chodit a které posadíte na nějakou velkou izolovanou plochu, třeba na postel nebo kuchyňský ostrůvek. Nutná je také přítomnost soucitných dospělých. Pak už neděláte nic. Hra je nejprve nepříjemná, protože dítě instinktivně očekává pohled dospělého a vaše dospělé já musí bojovat s instinktem věnovat mu pozornost. Po několika sekundách je vidět, že dítě má strach, vrtí sebou, sahá po věcech, nedaří se mu to, zoufale se na vás dívá a pak se nevyhnutelně rozpláče. Musíte zůstat lhostejní. Z pohledu dítěte se všechno hroutí. Ve hře, na které se všichni shodli už od narození, najednou chybí ti správní hráči nebo to správné jednání. Ale nebojte se, dítě není stroj, nebude riskovat a jeden způsob chování opakovat až do smrti. Dítě je složitý organismus. Pláč nakonec ustane. Tváří v tvář hře s otevřeným koncem zvané život si dítě začne hrát s tím, co má k dispozici. Někdy vynalezne i nové způsoby, jak získat pozornost, nebo objekty promění v dospělé osoby. Jak na to přišlo? Sotva skrýváte radost. Musíte však mlčet, nevyzařovat lásku a nechat hru, aby se dál vyvíjela. Sledujete, jak neshoda mezi získanou schopností a novou situací vyvolává směšné, ubohé, nedůstojné, kreativní chování, jež nelze nikdy redukovat na některý aspekt hry. Neumíte to sice vysvětlit, ale to, co se stalo, se událo pravdivě.